Jak vybrat čmelín?

Chovat čmeláky není jen radost, ale i odpovědnost. Cílem chovatele určitě není to, aby množil škůdce čmeláků nebo čmelákům ztížil život. Každý chovatel chce skončit rok odchováním nové generace čmeláků a vhodný čmelín je k tomu podmínkou. Jenže jak se vyznat ve spletité záplavě barev a tvarů, které můžeme na internetu nalézt? Který čmelín je vhodný?

Čmeláci přirozeně hnízdí v opuštěných hnízdech hlodavců, v dutinách vyplněných hnízdním materiálem a srstí po předešlém majiteli. Takové dutiny jsou mnohdy pod zemí, schované za 1-2 m dlouhou chodbou. V takových místech nedělají problémy ani ranní mrazy, ani tropické dny. Je pochopitelné, že sebelepší čmelín nedokáže nikdy plně nahradit izolační schopnost takových přírodních hnízdišť. Přesto je potřeba se k nim alespoň přiblížit. Minimem by měla být tloušťka stěny úlu alespoň 3 cm. Čmelíny s užší stěnou dávají čmelákům malou šanci na úspěšné přežití. Jakákoliv další izolace je vítaným bonusem, zvláště polystyren je dosti využívaný a jeho izolační vlastnosti řádově překonávají dřevo.

Důležitým parametrem je i objem čmelínu. Aby se do něj hnízdo bez problémů vešlo, měl by mít vnitřní objem minimálně 12500 cm3 (to odpovídá rozměrům 20x25x25 cm).

Pokud kupujeme čmelín, je logické, že ho chceme mít na očích. Jenže je potřeba si uvědomit, že ho pak mají na očích i škůdci čmeláků. Zavíječ čmeláčí napadá až 90 % všech hnízd. V přírodě hrají čmeláci se zavíječem hru na schovávanou a mnohdy vyvedou novou generaci matek dříve, než zavíječ hnízdo zničí. Ve čmelínu jsou ale čmeláci naservírováni zavíječi na zlatém podnosu a pokud se dostane dovnitř, ve sterilním prostředí nic nezabrání jeho množení a hnízdo velice rychle zlikviduje.

Cílem chovatele čmeláků určitě není, aby se probíral mrtvými tělíčky čmeláků mezi hemžením desítek i stovek housenek zavíječe. Kupovaný čmelín by tak měl být bezpodmínečně vybavený ochrannou klapkou. Ta sice negarantuje plnou ochranu (zvláště bez pravidelnějšího čištění), ale možnost napadení výrazně snižuje.

Ze stejného důvodu by měl čmelín dobře těsnit, v konstrukci by se neměly nacházet škvíry. 0.5 mm mezerou sice dospělec zavíječe neproleze, ale může k ní naklást vajíčka a malé housenky se dovnitř dostanou. Stejně tak je třeba se ujistit, že ve větracím otvoru je dostatečně izolující síťka. Oka síťky by neměla být větší než 0.3 mm, jinak mohou prolézt jak malé housenky zavíječe, tak drobné vosičky Melittobia.

Posledně jmenovaná je také důvodem k obezřetnosti, pokud vám někdo prodává čmelín kombinovaný s domkem pro včely samotářky. Tato parazitická vosička je totiž častým parazitem samotářských včel. Těm škodí, a bohužel může napadnout i čmeláky a pro ty je naprosto katastrofální. Do několika týdnů zničí všechny kokony v hnízdě čmeláků a z nich se vylíhnou tisíce malých vosiček, které se šíří do okolí a ničí další hnízda. Pokud chceme pomáhat přírodě, měli bychom tak chovat buď čmeláky a nebo samotářské včelky. Nikdy však oboje společně.

Poslední důležitou věcí u čmelínu je vnitřek. Chodbička není nutná, nicméně u některých druhů zvyšuje šanci usazení. Důležitá je však výplň. U té není podstatný ani tak materiál (obvykle se používá bavlna nebo ovčí vlna, čmeláci ale dokáží využít ledacos). Důležitější je množství tohoto materiálu. Čmelín by měl být naplněný alespoň do 2/3 vnitřního prostoru, jinak si v něm mladá matka čmeláka nedokáže vytvořit komůrku, která její plod ochrání a ve které udrží dostatečně vysokou teplotu pro vývoj prvních dělnic.

Při výběru čmelínu se nebojte na důležité parametry zeptat a nekupujte “zajíce v pytli”.

2 komentáře u “Jak vybrat čmelín?

  1. Karel Kučera Reagovat

    Kdo mne trochu zná, ví, že výrobcům úlů nic neodpustím. Když se totiž někdo rozhodne nabízet produkt jiným, měl by to dělat s maximální odpovědností a využít veškeré dostupné znalosti i zkušenosti. Jen tak se začínající chovatel čmeláků, který si úlek zakoupí, stane chovatelem a ne škůdcem. Na konci pak díky nekvalitnímu výrobku bývá smutek a někdo chov i raději vzdá, což je hrozná škoda. Bohužel některé výrobce úlů bych klidně zařadil do rubriky “nepřátelé čmeláků “… Za ta léta zkušeností, ale mohu úly zde nabízené s čistým svědomím jen doporučit. Autor si dal tu práci a nastudoval i řadu zahraniční literatury i zkušenosti něměckých a britských chovatelů, nebyl hluchý ke kritickým připomínkám a tak zde nabízené úly jsou opravdu to, co si naši čmeldové zaslouží. Chov čmeláků není ustálen v tom smyslu, že bychom byli schopni jim vytvořit zcela shodné podmínky jako mají ve volné přírodě , je to objevování a hledání různých vylepšení tak, abychom jim tyto podmínky přiblížili co nejvíce a je tak radostí, když se našel někdo, kdo je ochoten jít touto cestou. A tak jistě i u těchto úlků dojde časem k úpravám, to není chyba, to je jen plus. A jelikož jde o ohrožený a chráněný druh, tak zde není místo pro kompromisy a odfláknutá řešení….

  2. Jindřich III. Svoboda Reagovat

    Vypadají o.k. , i ta al.mřížka , pokud bude mít protizavíječovou hustotu otvorů.
    Jinak ale větrací otvory doporučuji vyplnit mřížkou z nerezu, kterou si narovnáte a vystřihnete
    z válcových náhradních filtračních sítek do topenářských filtrů, které má každý prodejce
    vodoinstalačních materiálů na skladě za pár korun.
    Divím se, že je tam výrobci nedávají místo většinou jakýchkoli plastových sítek,
    které čmeláci vždy prokoušou.
    Nabízené dva asi otestuji s navrtáním a přepažením na 2 v 1 na menší ( luční, polní ) druhy .
    Velkých mám šest , zatím jen s 50% úspěšností ( zemní, skalní ).
    Letos to zkusíme odborněji..
    Nadšencům doporučuji všechny tři v posledních letech vydané brožury o pěstování.

    Bombuszdar

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *