Pomáhají samotářkám “domky” a hmyzí hotely?

Sice teď trochu odbočíme od čmeláků, ale ne zas tak moc. Téma samotářských včel totiž přišlo právě přes čmeláky a loňský rekordní počet hlášení výskytu nebezpečného parazita Melittobia acasta. Tato drobná chalcidka napadá kokony a naklade do nich až několik set vajíček. Z nich se vylíhnou malé larvičky, které pak postupně zkonzumují kokon a do 15 dnů od napadení se vylíhne nová várka dospělců. Ti pak infikují další kokony a napadají okolní hnízda. Napadení se projeví tak, že ve čmelínu jsou stovky malých mušek. Napadení je pro čmeláky fatální, dojde ke kompletnímu zničení celého hnízda. Ochranná klapka proti tomuto parazitovi nefunguje. Přesto až do loňského roku byla napadení vzácná a většina chovatelů se s ním nesetkala, ani průkopník a zkušený chovatel pan Stuchl. Loni se ovšem objevila řada hlášení. Téměř u všech byl jeden spojující znak – přítomnost hnízdišť samotářských včel.

Podpora samotářských včel je důležitá, je jich obrovské množství druhů a jsou to velice cenní opylovači. Nejvíce je ohrožuje ubývání potravy a chemické postřiky. V poslední době se stávají módou “domky pro samotářky”. Ty jsou velice důležité pro tzv. ekologickou výuku. Tedy to, že lidé vidí, že samotářky existují, sledují je při práci a následkem toho jim začnou upravovat prostředí, vysazují více kvetoucích rostlin a přemýšlí při používání chemických postřiků. Jak ale pomáhají samotné domky pro samotářky?

Hnízdiště s dutinkami použitá při výzkumu.

Pochopitelně, že domky poskytují samotářkám hnízdiště, jenže v roce 2015 vyšla v Indii vědecká práce, která se týká i parazitické Melittobie: Parasitisation of leaf-cutter bees (Megachilidae: Apoidea) by Melittobia (Veereshkumar, V.V. Belavadi, and Ankita Gupta). Výzkumníci osazovali umělá hnízdiště a pak je přenášeli do laboratoří a sledovali co se vylíhne. Ze 173 buněk samotářek přenesených z 29 hnízdišť bylo 85,55% zničeno Melittobií a z 55,17% hnízdišť se nevylíhla jediná samotářka – hnízdiště byla kompletně zničena.

Dutinky zamořené larvami Melittobie.

Tento výzkum musíme pochopitelně brát s rezervou a jako podklad k dalšímu zkoumání. Podmínky v Indii se od těch našich dost liší, ale měli bychom být na pozoru. Proto jsem začal hledat, zda i v našich podmínkách nebylo toto zkoumáno. U nás sice k žádnému výzkumu nedocházelo, ale v sousedním Maďarsku dříve cosi řešili. V letech 1972 až 1978 bylo importováno několik miliónů kokonů čalounice vojtěškové pro opylování vojtěšky. Bohužel celý plán ztroskotal na silné parazitaci kokonů. V roce 1981 a 1982 pak probíhaly studie v maďarském Kompoltu s cílem najít metody ochrany těchto samotářek pro zemědělské účely.

Studie nese název CONTROLLING OF INSECT-PARASITES OFALFALFA LEAFCUTTING BEESTOCK(MEGACHILE ROTUNDATA F., HYMENOPTERA,MEGACHILIDAE) (Farkas, Szalay, Tiszai). V roce 1981 se pokoušeli stanovit míru parazitace 1200 kokonů přešlých chladem (0-1 °C) a ošetřené insekticidem Karbaryl, který neškodí larvám, ale zabijí dospělce Melittobia. Přes snahu o ošetření se samotářky narodily jen z 26,3% kokonů. 48,6% kokonů bylo zničeno Melittobií.

Na druhou stranu je ale potřeba zmínit zkušenosti dr. Votavové z VÚ v Troubsku, kokony posbírané ze sadů nebyly Melittobií zasažené. Je ovšem potřeba zmínit, že tento parazit je aktivnější až od června. Velice by se hodila další výzkumná činnost a je to třeba výborný námět pro studenty zemědělských, nebo přírodovědných oborů jako téma bakalářské či diplomové práce!

Faktem ovšem zůstává to, že s ohledem na biologii tohoto parazita je domek pro samotářky buď hop a nebo trop. Buď se Melittobie neobjeví a pak je to obrovský úspěch, nebo se objeví a pak čeká kompletní obsah všech kokonů smrt a do okolí se rozšíří tisíce, či možná desetitisíce Melittobií. Toho si ovšem majitel domku se samotářkami nevšimne. Jakmile se narodí, rozptýlí se velice rychle do okolí během desítek minut. V případě, že samotářky rozesejí kokony do náhodných hnízdišť po široké ploše, je vždy šance, že nějaký kokon zkáze unikne. Možná i proto jsou tyto včely samotářské, i když některé druhy hnízdí ve skupinách i v přírodě!

Kokon čmeláka zkonzumovaný larvami Melittobie.

To stejné platí i pro čmeláky. Pokud čmeláky chováme, měli bychom obsah hnízda pravidelněji kontrolovat. U čmelínů je to snadnější z toho pohledu, že po narození se mušky snadno z hnízda nedostanou a my je najdeme uvnitř a můžeme infekci odhalit. Proto je třeba obsah čmelínů pravidelně kontrolovat a v případě výskytu stovek malých mušek okamžitě jednat! Už v roce 1987 probíhaly polní testy výskytu parazitů u medonosných včel a čmeláků v USA – Comparative Notes On HymenopteranParasitoids In Bumble Bee And Honey beeColonies (Hymenoptera, Apidae) Reared Adjacently (Whitfield, Cameron). V rámci tohoto výzkumu bylo zjištěno, že medonosné včely Melittobie neohrožuje. Napadené kokony odstraňují z hnízda. Naopak u čmeláků byl pozorovaný kaskádový efekt. Po napadení jednoho úlu bylo pozorováno šíření vylétávajících parazitů do dalších úlů. Z 40 hnízd zničila Melittobia celkem celkem 11 během krátké doby.

Aktualizace 4. července 2019:
Objevil jsem další zajímavou studii – Plant secretions prevent wasp parasitism in nests of wool-carder bees, with implications for the diversification of nesting materials in Megachilidae, které je ze sousedního Německa a která vnáší do otázky naprosto nové světlo. Test umístění dutinek v “domkách pro samotářky” vedl k 39.2% úmrtnosti zatímco dutinky volně rozeseté bez ochrany před deštěm, pokryté plísní jen 10%.

Odkazy:

Parasitisation of leaf-cutter bees (Megachilidae: Apoidea) by Melittobia

CONTROLLING OF INSECT-PARASITES OFALFALFA LEAFCUTTING BEESTOCK(MEGACHILE ROTUNDATA F., HYMENOPTERA,MEGACHILIDAE)

Comparative Notes On HymenopteranParasitoids In Bumble Bee And Honey beeColonies (Hymenoptera, Apidae) Reared Adjacently

Plant secretions prevent wasp parasitism in nests of wool-carder bees, with implications for the diversification of nesting materials in Megachilidae

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *