Vyhodnocení sezóny 2019

Ačkoliv ještě létají poslední dělnice hnízda rolních, výsledek tohoto hnízda je už přibližně znám a lze již letošní sezónu pomalu uzavřít. Celkem bylo na letošní sezónu připraveno 11 úlků k osídlení.

Letošní sezónu hodnotím jako neúspěšnou, s ohledem na cíl chovu – pomoc vzácným druhům čmeláků a běžnějším druhům, které jsou vzácnější v mojí lokalitě. Primárním cílem je odchov druhů, které jsou velice vzácné a v naší lokalitě, nebo alespoň poblíž se vyskytují. Mezi tyto druhy patří čmelák humenní a lesní. Dalším cílem je odchov druhů vyskytující se po celé české republice, ale v menších počtech, jako je čmelák zahradní a rokytový. Důležitý byl také odchov čmeláka skalního, který je sice druh běžnější, ale v mojí lokalitě vzácný. Zpestřením chovu měl být čmelák hájový, který není běžný úplně všude, v mé lokalitě je ovšem nejhojnější druh spolu s čmelákem lučním, zemním a rolním.

Příčina neúspěchu tkví už v usazování na jaře. Čmelák humenní letos nebyl vůbec spatřen, dva pokusy o usazení čmeláka lesního selhaly. U čmeláka zahradního jsem objevil dvě matky ale ty se nepovedlo ani usadit, čmelák rokytový nebyl vůbec usazován. V případě čmeláka skalního se za celé jaro objevily pouze 3 hledající matky, z toho 2 byly usazovány a obě úl přijaly. Čmelák hájový byl usazován mnohokrát ale nikdy žádný úl nepřijal. Bilanci mohlo zlepšit laboratorní hnízdo od Jaromíra Čížka, čmeláci hájoví z laboratoře začali chovat matky předčasně. Hnízdo čmeláků zahradních od Ondřeje Hercoga zase produkovalo pouze samce. V průběhu sezóny nastaly problémy s masivním výskytem Melittobie, původní katastrofické scénáře se ale nenaplnily a oproti jarním ztrátám matek na pastvě byl dopad na celkový výsledek sezóny mizivý.

Odchovat se povedlo především běžnější druhy. Pozitivní je ovšem výsadba rostlin pro čmeláky, počet čmeláků na zahradě byl oproti loňskému roku výrazně vyšší a oproti loňskému roku se objevili i čmeláci zahradní, rokytoví v hojnějším počtu, u obou se později vyskytly i mladé matky.

Sekce závěsných úlků

matky 0 / obsazeno 1 / celkem 3

Sekce závěsných úlků byla určena především pro návraty matek čmeláka rokytového z loňského roku. Kontrukce byla experimentální a neosvědčila se, po dešti došlo k mírnému ohnutí stříšky a vytvoření mezery. Osídlen byl pouze jediný úl, samousazeným lučním. Hnízdo bylo poté vyměněno za čmeláky zahradní, které vyprodukovaly jen samce. Luční byli ovšem nakaženi Melittobií. Problematickou se ukázala být podlaha v terase. Po délce jsou v podlaze dutiny, které byly osídleny samotářskými včelami. Ty byly napadeny melittobií a z terasy se pak nákaza šířila po celé zahradě.

Sekce miniúlů pro malé druhy

matky 2 / obsazeno 3 / celkem 3

Také koncept miniúlků se neosvědčil, obdelníkový tvar, menší rozměr a horší tepelně izolační vlastnosti pravděpodobně vedl k větším ztrátám matek na jaře. V soliterní fázi zmizely 2 matky rolní, 1 matka luční, po narození prvních dělnic zmizela třetí rolní. Zbylé dva úlky byly obsazeny čmeláky lučními.

Horní čmelín obsazen lučním, došlo zde k napadení melittobií, která zničila cca 20 mateřských kokonů. Po ošetření vyprodukovalo hnízdo 19 mladých matek.

Prostřední čmelín obsazen lučním druhé generace, došlo taktéž k napadení melittobií. Ta zničila 4 mateřské kokony, 1 matka se vylíhla. Po ošetření vyprodukovalo hnízdo ještě 2 matky. Celkem tedy výsledek 3 mladé matky.

Sekce velkých úlů

matky 4 / obsazeno 4 / celkem 5

Sekce velkých úlů měla nejlepší výsledky. 4 prototypy námi prodávaných úlků byly osídlené. Jedinou ztrátou matky byla skalní ve velice chladném období začátkem května.

1. čmelín zleva – Osídlen matkou skalní, hnízdo silné, v maximu přes 120 dělnic, mladých matek vyprodukovalo 24. Hnízdo produkovalo ve větším množství spíše samce. Hnízdo bez škůdců.

2. čmelín zleva – Osídlen matkou skalní, ztráta matky v chladném období. Dělnice byly vyměněny za hnízdo čmeláka hájového z laboratoře. Po 2-3 generacích dělnic předčasná produkce matek, celkově 4 mladé matky. Hnízdo bez škůdců.

3. čmelín zleva – Osídlen matkou rolní. Výskyt melittobie uvnitř úlu, k napadení kokonů ovšem nedošlo. Hnízdo stále funguje, odchovalo 36 mladých matek. Bez dalších škůdců.

4. čmelín zleva nahoře – Osídlen matkou luční, velice silná rodina, hnízdo vyprodukovalo minimálně 100 mladých matek. Bez škůdců.

Poučení z letošního roku

  • Pozor na hromadná hnízdiště samotářských včel! Mohou být masivním zdrojem melittobií. Veškerý problém s melittobiemi byl způsoben napadením hnízdišť samotářek v dutinách v podlaze terasy ze kterého zamořovaly blízké okolí do 30 m.
  • Silná hnízda čmeláků se mohou omezenému počtu melittobií ubránit. Výskyt melittobií byl tak obrovský, že na víčku hrnčířky bylo v průběhu několika týdnů zabito cca 20 kusů. Téměř na každém úlu a v lepových pastech bylo zabito okolo 10 jedinců melittobie. Došlo k průnikům dovnitř a zcela jistě se mi nepovedlo zabít všechny jedince, takže některé museli proniknout i od hnízd čmeláků. Od začátku silné rodiny nebyly vůbec napadeny, došlo k napadení spíš slabších rodin s problémem ve vývoji. U silných hnízd je pravděpodobnější, že dostatečný počet dělnic zabije melittobii před průnikem do kokonu. Ovšem při průniku většího počtu jedinců se neubrání žádné hnízdo. Potřebu ochranných prvků to vůbec nesnižuje, právě naopak.
  • Lepové pasti jsou důležité a nemělo by se s nimy otálet. K napadení hnízd melittobií došlo už v polovině května, lepové pasti je tedy třeba mít připravené raději už od konce dubna.
  • Melittobie je méně nebezpečná, než se o ni soudí. V případě objevu v hnízdě je oficiální doporučený postup uzavření a okamžitá likvidace vařící vodou či alkoholem, aby žádná neunikla. Letos jsem testoval alternativní postup ošetření, kdy byly z hnízda odebráni čmeláci, larvy a kladení, zatímco kokony byly uloženy do karantény. Ošetřena byla 3 hnízda, 2 luční a 1 rolní, přičemž u rolních se napadení nepotvrdilo. Celkově vyprodukovala 3 hnízda lučních 122 mladých matek, hlavní zásluhu na tom mělo nejsilnější hnízdo, které se patrně průniku ojedinělých melittobií ubránilo. Napadená hnízda přispěla 22 matkami a i v případě, že by k napadení nedošlo, byl by celkový výsledek lučních jen o trochu lepší (146 mladých matek). V případě oficiálně doporučené likvidace, by byl výsledek horší (100 matek – pouze zdravé hnízdo) a u rolních by bylo zahubeno 30 zdravých matek. Pokud k nějakému šíření melitobií z napadených hnízd došlo, bylo to pouze u jednoho, kdy mohlo teoreticky několik jedinců úl opustit. Při samotném zásahu ale melittobie nebyly nijak mobilní (nelétaly při červeném světle) a únik byl minimální a nijak ostatní rodiny neohrožoval.
  • Těsnění může být vstupnímí dvěřmi melittobií. Zaznamenal jsem 4 případy, kdy melittobie pronikly skrz těsnění. Patrně se jím mohou prokousat. Příští rok řeším vše pevnými materiály.
  • Koncept malých úlků pro menší druhy je chybný, i malým druhům se daří lépe ve větších čmelínech. Čmelák rolní 1 velký úl – 30 matek, 3 malé úly – 0 matek. Čmelák luční 1 velký úl – 100 matek, 2 malé úly – 22 matek.
  • Chlazení mokrým hadrem případně s doplněním bloků ledu za vyšších teplot bylo dostačující. Na hnízda nebyl zaznamenán žádný vliv vysokých teplot, kdy 3x dosáhly až cca 38°C. Za celé léto byly spatřeny pouze 2 dělnice větrající na klapce.
  • Odlehčená klapka se ukázala být funkční. Nebyl zaznamenán žádný případ napadení zavíječem, ani pačmelákem. V případě zavíječe není jisté, zda se tu nějaký vyskytoval, pačmeláci ovšem hledali na zahradě v hojném počtu a jeden zkoušel i klapku.
  • Mravenci nepronikli do úlů ani při absenci ochrany u všech úlů (víček s olejem). To neznamená, že taková ochrana je zbytečná!
  • Pozorovací okénko z polykarbonátu bylo u všech úlů přítomno po celou sezónu, plesnivění nezpůsobilo. Nejsilněji kondenzovala voda u silných lučních, kde jsem ji neotíral, ani zvlášť nevětral, hnízdo bylo absolutně bez plísně. U ostatních úlů se kondenzát vyskytoval jen v omezeném množství, nebo jsem ho stíral obden. Plíseň byla pouze v hnízdě skalních, a to pouze na opuštěném díle, na živých kokonech s dělnicemi se plíseň nevyskytovala.
  • Teplota 34°C u rolních neměla vliv na kokony. Omylem došlo v karanténě k neplánovanému zvýšení teploty, kokony rolních se poté dále vyvíjely a rodili se z nich zdraví jedinci.
Hnízdo rolních vyprodukovalo minimálně 30 matek.
Hnízdo skalních produkuje především samce, mateřských kokonů je po málu.

2 komentáře u “Vyhodnocení sezóny 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *