Vytápění čmelínů ano či ne?

Loňský rok jsem poprvé testoval topné kabely pro vytápění čmelínů. Je třeba říct, že za tu dobu doznal můj názor na vytápění značných změn.

Vytápění skýtá jistá rizika, v případě mých úlů s dvojitou stěnou a umístěním topného kabelu do mezistěny jsou ovšem tyto rizika mimo hru. Kabel vyhřívá mezistěnu a vnitřní prostor zahřeje jen 5-7°C nad okolní teplotu, nehrozí tak přehřátí, natož vysušení plodu matky, jako při umístění topného tělesa přímo do úlu.

V loňské sezóně byly ztráty matek v soliterní fázi malé, vytápění jsem ovšem použil jen asi dvakrát na 2-3 noci. V prvním případě jen na jedinou usazenou matku (která úspěšně dochovala cca 50 matek), poté už na větší počet hnízd. Ztráty ovšem byly, ztratila se jedna zahradní, i přes vytápění se po chladné noci ztratila a uvnitř nechala prázdný džbánek. Kromě toho se ztratily 3 skalní, ale ve všech případech ztráta nesouvisela s počasím.

Matka čmeláka potřebuje vytopit komůrku s plodem na teploty mezi 27-30°C, přirozená hnízda mají často výhodu tepelného rezervoáru (země, zeď, strom), tedy hmota, která v případě náhlého a hlubokého poklesu teploty nestihne zdaleka vychladnout na teplotu vzduchu po dlouhou dobu. Čmelín jakožto dřevěná krabička volně uložená v prostoru tuto výhodu nemá a bez aktivního zdroje tepla snadno přes noc vychladne blízko k minimální teplotě. dobře tepelně izolovaný čmelín je schopen udržet teplotu o cca 1-2°C vyšší, než bývá noční minimum.

V případě pozdních jarních mrazíků tak hrozí, že matka spálí všechny zásoby nektaru, zvláště pokud je přes den počasí zabraňující sběr nektaru a matka nemůže vytvořit dostatečné zásoby. Po spálení zásob může plod prochladnout až promrznout a matka pak mrtvé dílo opustí, nebo vyletí bez zásob a po cestě ke květům jí dojde palivo a už se nevzpamatuje.

Řešení je hned několik:

  1. Čmelín je možné na noc zašpuntovat a přenést do teplejší místnosti. Nevýhoda je možnost “nehody”, tedy pádu čmelínu při přenášení, stržení zad a podobně.
  2. Přidat do úlu příkrm – cukerný roztok, na místo, kde jej matka najde (já dávám k ústí chodby). Nevýhoda je možnost, že se matka nevhodným podáním upatlá a “zalepí” (je lepší malé víčko a dát dovnitř vadu), roztok se může rozlít.
  3. Aktivním topením zvýšit teplotu v úlu o 5-10°C.

Každý si může zvolit optimální metodu pro svoje podmínky a možnosti.

Zajímavou zkušeností bylo přežití matky v našel úle u jednoho zákazníka za poklesů venkovních teplot k -8°C po několik nocí jen na cukerném příkrmu. Matka vychovala zdravé hnízdo a mnoho mladých matek. Naopak topný kabel nemusí znamenat, že matce nedojde palivo (matka sama může být neefektivní ve sběru nektaru a ani topení jí za chladu nepomůže) jako v případě mé zahradní matky.

Platí, že zásoba sladiny je pro přežití chladných dnů stěžejní a nejoptimálnější metodou se mi tedy jeví právě přikrm, který je zároveň i metodou nejlevnější. Používám ovšem jen malá víčka s vatou namočenou v cukerném roztoku (2:1:2 cukr krystal:fruktóza:voda) tak aby se v nich matka neupatlala.

V současné době tam čmelíny s vytápěním nevyrábím, to je ovšem hlavně mou nespokojeností s topnými kabely (bylo několik reklamací), lepší řešení bude topná podložka, která by měla být více odolná. Několik topných podložek budu letos testovat, ale spíše než topení bych stejně doporučil spíše metodu příkrmu.

1 komentář u „Vytápění čmelínů ano či ne?

  1. Pingback: Modifikace našich čmelínů - Chov čmeláků %

Napsat komentář