Čmeláci žijí v jednoletých společenstvích, život rodiny vždy začíná na jaře a končí v létě až na podzim. Přes zimu přežívají jen mladé matky.
Probouzení matek – Na jaře se z hibernace po dlouhém zimním spánku začínají probouzet nové matky, které se vylíhly minulé léto. Zimu jich přežije jen 10 – 20 %! Některé matky se probouzejí už v únoru (č. zemní), jiné až v květnu (č. lesní). Nejprve se budí menší matky. Po probuzení musí doplnit zásoby nektaru a pylu, ze kterého získávají bílkoviny pro dozrání vajíček. Matka se pak obeznamuje s okolím a zdroji potravy v okruhu cca 2 km.
Hledání hnízda – Po dozrání vajíček se matce změní chování a začne vyhledávat vhodné hnízdiště. Každý druh má na hnízdo trochu jiné nároky. Některým stačí smotek trávy nebo mechu na zemi (č. rolní), jiní obsazují dutiny ve stromech (č. rokytový), nejčastěji ovšem vyhledávají díry v zemi, opuštěná hnízda hlodavců nebo krtků. Hledající matku poznáme snadno, létá velice pomalu, nízko nad zemí, podél stromů, zdí, chvilkami přistává a zalézá do děr. Po nalezení vhodného prostoru ověří, zda je schopna „vyhřát“ místo pro prvotní buňku na vhodnou teplotu, aby odchovala první dělnice. Po nalezení takového místa provede při odletu orientační let – otočí se čelem k otvoru a postupně se od hnízda vzdaluje ve stále se zvětšujících kruzích. Později probuzené matky mohou hledat již založená hnízda a mnohdy se pokusí o jejich převzetí, kdy po souboji jedna z matek zemře.
Založení prvotní buňky – Po uhnízdění začne upravovat vnitřní prostor a průběžně jej upravuje do tvaru koule. V dalších dnech začne vylučovat vosk ze kterého vytvoří voskový džbánek na ukládání zásob. Pak matka uhněte kuličku z pylu a kolem ní postaví vaječnou buňku, do které naklade první vajíčka (zpravidla 5 – 8, někdy až 15). Vajíčka pak zahřívá tak, že odpojí svaly k pohonu křídel a použije je na generování tepla. Hnízdo v tomto období opouští velice zřídka, pouze aby se nakrmila.
Narození prvních dělnic – Přibližně 4 dny po nakladení vajíček se narodí larvy, které jsou krmeny dvěma způsoby. Jeden způsob využívá skupina čmeláků nazvaná „stavitelé kapes“, ti staví speciální kapsy naplněné pylem, ze kterých se larvy samy krmí. Druhou a vývojově pokročilejší skupinou jsou „skladovači pylu“, ti si vytváří například v prázdných kokonech zásoby pylu, kterým pak larvy přímo krmí otvorem v buňkách. Přibližně po 10 dnech se larvy zakuklí a přemění se v dospělce, pak ještě 3 dny stráví v hnízdě, aby ztvrdnul chitinový krunýř, napla se křídla a vybarvili se. 4. den po narození už vylétávají z hnízda a nosí potravu, matka ještě několik dnů létá s nimi, ale brzy přestane hnízdo úplně opouštět a zůstane v jeho bezpečí. Dělnice se dožívají 4 – 6 týdnů.
Nové matky a trubci – Od konce května (č. luční) až do srpna (č. rolní), se začnou rodit pohlavní jedinci, nové matky a trubci. Matka začne klást neoplozená vajíčka, ze kterých se budou líhnout trubci, z doposud nakladených oplodněných vajíček začnou dělnice vychovávat nové matky. Tato změna v životě rodiny se nazývá „bod obratu“. Trubci opouštějí hnízdo už několik dní po narození a zbytek života stráví intenzivním sáním nektaru a hledáním samiček k oplodnění, po 4 týdnech hynou. Nové matky tráví 14 dní až měsíc v rodném hnízdě, kde se postupně vykrmují a vytváří si tukové tělísko se zásobami pro hibernaci a někdy se spolupodílejí na pracích v hnízdě, jejich vztah k matce zakladatelce je přátelský.
Konec hnízda a zazimování – Poté, co nové matky opustí hnízdo, začnou hledat úkryt na zimu. Obvykle se zahrabávají do země, mezi kořeny stromů, spíše na severní straně, kde déle vydrží sníh. Původní hnízdo pak čeká pomalá zkáza, opotřebovaná matka nakonec zahyne, dělnice se o hnízdo mohou ještě nějaký čas starat a klást neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou samci. Pak se ale samy postupně rozlétají do okolí a postupně zemřou, jak se ochlazuje a dochází potrava.