Osídlení čmelínu

Zajímá vás, jak docílit osídlení čmelínu? Nebo čmelín již máte a nedaří se vám ho zabydlet? Právě pro vás jsou určeny následující řádky.

Příprava čmelínu k osídlení

Příprava čmelínu hraje klíčovou roli. Čmeláci si sami neumí sehnat hnízdní materiál, takže jej musí mít připravený. Základem je kvalitní čmelín; na toto téma si můžete přečíst tento článek na mém blogu. Výstelka ve čmelínu by měla připomínat nadýchanou peřinku. Jemně ji nacupujte na malé kousky, které nasypte do vnitřního prostoru do výšky asi 1/2 až 2/3 jeho výšky. Nejlépe se osvědčila surová bavlna (krátká vlákna). Můžete použít i jiné materiály, ale dejte pozor na dlouhá vlákna, do nichž by se čmeláci mohli zamotat a uhynout. Nevhodná úprava vnitřku bývá častou příčinou neúspěchu. Pokud čmeláci váš úl neosidlují, zkuste výstelku ještě víc rozcupovat. Tento krok může výrazně pomoci.

Samovolné osídlení čmelínu

Na jaře vyletí matky, které hledají místo k zahnízdění. Obvykle je lákají prostory, jež už někdo dříve připravil, často hnízda hlodavců, ptáků či opuštěná čmeláčí hnízda. Nový čmelín matky obvykle vůbec nenajdou, protože hledají podle pachu a ten v čerstvém úlu chybí. Když postavíte nový úl na zahradu, čmeláci jej samovolně obsadí přibližně v každém desátém případě. Úspěch můžeme zvýšit, pokud na jaře sledujeme hledající matky a umístíme úl tam, kde je vidíme nejčastěji. Samovolnému osídlení pomůže také správný pach, viz. odstavec Lákadlo na matku.

Když se vám podaří odchovat nové matky, často se stane, že některá z nich se příští rok vrátí do rodného úlku. Díky pachu najde úl také jiná cizí matka, a v takovém případě odpadá starost s obsazením čmelínu.

Lákadlo na matku

Pokud nechcete matku odchytávat, nebo nemáte dostatek času, můžete zvýšit šanci na osídlení pomocí vhodného pachu. Výzkum ukazuje, že zdroj myšího pachu v čmelínu výrazně podporuje samovolné zabydlení. Stačí vložit trochu „použitých“ hoblin z akvaristiky nebo starou čmeláčí výstelku. Pach by měl co nejlépe unikat vchodem, proto zkraťte vstupní trubku na délku přibližně 20–30 cm.

Odchyt matky

Proč a kdy chytat matku?

Chcete-li ještě víc zvýšit šanci na osídlení, zvažte odchyt hledající matky síťkou a její umístění do úlku. Tento postup vyvinuli zkušení chovatelé v koordinaci s odborníky z VÚP Troubsko. Chytejte pouze matky, které zjevně hledají hnízdiště (březen až květen). Poznáte je podle hlasitého bzučení a pomalého klikatého letu blízko země, kde prozkoumávají skuliny. Nikdy nechytáme matky z květů ani ty s pylovými rousky na zadních nohou!

 

Jak matku polapit?

Hledající matku snadno polapíte síťkou na motýly, kterou přiklopíte k zemi nebo ke zdi. Jakmile ji máte v síťce, zvedněte jeden cíp do vzduchu a matka vyletí vzhůru za světlem. Tím ji uzavřete v horní části sítě. Poté vsuňte zavaděč (např. injekční stříkačku 50 ml s ustřiženou špičkou) a převeďte matku dovnitř. Držte se zásady klidu: nadměrný stres často vede k neúspěchu.

Minimalizace stresu

Pro úspěch usazení udržujte matku v co největším klidu. Čmeláci dokážou citlivě vnímat lidský dech, který je varuje před potenciálním nebezpečím. Matka pak ztratí chuť hnízdit a snaží se uniknout. Proto na čmeláka pokud možno nedýchejte; někteří chovatelé používají při odchytu šálu nebo roušku. Dejte pozor i na vlastní tep a rychlé pohyby.

 

Právní a etické aspekty

Pamatujte, že zákon zakazuje chovat čmeláky v zajetí. Chov v úlku však z pohledu legislativy nejde považovat za držení v zajetí, protože matka se v něm usadí sama. Celý odchyt a přenesení do úlu trvá jen několik minut. Při důsledné opatrnosti jde o šetrný postup, podobný přenášení migrujících žab přes silnici. Britská organizace Bumblebee Conservation Trust dokonce vyzývá k odchytu matek pro účely monitoringu ohrožených druhů. Při každém pokusu o odchyt však myslete na bezpečí čmeláka. Nezavírejte ho přes noc, netransportujte na velké vzdálenosti a dávejte pozor, abyste nepoškodili nohy ani křídla!

Zavedení do úlu

 

Před zavedením matky musíme zavřít větrací otvor. Pokud zůstane otevřený, matka rychle poletí za světlem a mohla by se vyčerpat a uhynout. Zkontrolujte také, že úl není obsazený jinou matkou. Pokud máte klapku otevřenou, vložte do vchodu kousek výstelky a den sledujte, zda ji něco neodstraní. Manipulace s matkou musí probíhat pomalu. Stresovaná matka ztrácí hledací instinkt a úl odmítne. Zavaděč (stříkačku) zvedněte ze sítě, zakryjte rukou a přiložte jej ke vchodu do úlu. Pokud matka po chvíli sama nevleze dovnitř, pístem jemně zmenšujte prostor, aby se posunula.

Jakmile matka vleze do úlu, vyčkejte pár sekund. Když se nevrací, vchod na pět minut zacpěte, aby se neobrátila za světlem zpět. Tento krátký interval často stačí, aby se vydala dovnitř úlu.

Vypuštění matky

Sledujte, jak se matka chová po otevření úlu. Obvykle vyleze do 5–30 minut. Pokud prozkoumává česno tykadly, vznese se, otočí se čelem k úlu a několika kroužky se pomalu vzdaluje, s velkou pravděpodobností se vrátí. Jestli provede jen dva nebo tři kroužky a rychle odletí, nevrátí se. Někdy matka nevyleze vůbec. Pokud není pozdní večer, pravděpodobně uvnitř „usnula“, ale dlouhodobě tam nezůstane. Jestliže se neukáže po jedné hodině, úl opatrně otevřete a matku vypusťte na květ. Nabídněte jí víčko s cukerným roztokem na posilnění a pusťte ji.

Úspěch usazení

Když matka provede zaměřovací let, může se vrátit za pár minut, hodin nebo i několik dní poté. Nepokoušejte se zavádět další matky aspoň tři dny, aby nedošlo k souboji. Jestli chcete zjistit, zda se matka vrátila, vložte do vchodu kousek listu nebo výstelky. Pohne-li se, je velká šance, že úl matka skutečně osídlila.

Úspěch osídlení čmelínu touto metodou závisí na třech faktorech:

1. Časnost odchytu – Matky, které hledají hnízdo od začátku sezóny, se usazují ochotněji než ty, které již dlouho marně pátrají. V květnu často narazíte na tzv. „bludičky“, jež už hnízdo založit nestihnou nebo o ně přišly.
2. Druh čmeláka – Například čmelák skalní, luční, rokytový či rolní úly přijímá snáze, zatímco čmelák hájový je většinou odmítá.
3. Pohoda matky – Rozrušená matka hnízdo často nepřijme. Každý zbytečný stres ji odrazuje od zabydlení.

Osídlení čmelínu laboratorními čmeláky

Nejjednodušší cesta k osídlení čmelínu vede přes koupi matky s dělnicemi z laboratoře. Dejte si ale pozor na překupníky. Někteří kupují vyšlechtěné hybridní čmeláky z Polska určené pro opylování ve skleníku a nabízejí je jako „přírodní“ čmeláky. V současné době Český čmelák – VÚP Troubsko představuje jedinou laboratoř, která chová čmeláky skutečně pocházející z naší přírody.