Každý rok touto dobou na posezení pod stromy vidím hromadu mšic na všem, ze stromů doslova prší na vše, o chvíli později se situace změní, mšice zmizí a co prší ze stromů jsou larvy slunéček. Touto dobou můžeme na zahrádách pozorovat mšice prakticky na všem. Nejeden zahrádkář se zhrozí a začne zběsile stříkat pesticidy, nyní si řekneme, proč je to chyba.
Mšice je známá jako obávaný škůdce, skutečně stromy a výhony obalené mšicemi vypadají děsivě. Mšice jsou ale součástí ekosystému, sají rostlinné šťávy a ty pak mění částečně na medovici, kterou sbírají mravenci, včely, vosy, ale i čmeláci. Každý asi zná lesní med, nebo třeba lipový med, málokdo ale ví, že to co konzumuje není med sesbíraný včelami na květech, ale jedná se doslova o výkaly mšic. Použitím pesticidů tak člověk zlikviduje nejen mšice, ale i vše co se na nich krmí. Zatímco včelstvo o desetitisících dělnic menší ztráty přežije bez problémů, hnízda čmeláků, která mají touto dobou jednotky, maximálně desítky dělnic, může jeden dobře mířený postřik kompletně zlikvidovat.
Postřik ale nelikviduje jen konzumenty výměšků mšic, ale i jejich predátory, slunéčka i další. Jak to tak bývá, predátoři se množí vždy trochu pomaleji, než mšice a tak jediný výsledek takového postřiku je dočasné zmizení mšic a pak jejich opětovný výskyt, mnohdy silnější, než předchozí. Nastává jakási drogová závislost zahrádkáře na pesticidech a stříká, stříká stříká …
Ve skutečnosti jsou ale rostliny na mšice v drtivé většině zvyklé a každý rok procházejí cyklem, kdy se nejprve zmnoží mšice, pak se s lehkým zpožděním zmnoží jejich predátoři a následně je už v průběhu roku redukují na téměř neviditelné počty. V drtivé většině případů tak stačí jen počkat a mšice zmizí samy, bez nějaké významné újmy rostlině.
Je pár výjimek, kdy například mšice rybízová způsobuje deformace listů rybízu, které jej pak silně oslabují. V těchto případech můžeme sáhnout po řadě alternativních postřiků, které neškodí jejich predátorům ani konzumentům medovice.
Jedná se například o prostředky na bázi oleje, postřik vytvoří olejový film na listu a olej při zakousnutí udusí mšici mechanicky. Takovým přípravkem je například NATUREN Multisect nebo BIOOL.
Dalším alternativním přípravkem je NeemAzal, ten je vstřebán rostlinou a do mšic se dostane sáním, neškodí predátorům.
Použít lze i přípravek Rock Effect jenž obsahuje pongamový olej, ten způsobí, že rostlina mšicím nechutná a ty pak zastaví sání a pomřou hlady.
V případě mšic tedy pesticidy nejsou vůbec nutné, alternativ bezpečných pro opylovače a predátory mšic je více než dost.