Potravní podpora čmeláků na zahradách

Nedávno jsem upravoval svojí asi 5 let starou přednášku o podpoře čmeláků a když jsem viděl, co jsem tehdy doporučoval na jejich podporu, nejraději bych si za to nafackoval. Letité zkušenosti a pozorování mi úplně změnily pohled na toto téma. Bohužel je v nás mnoho zaběhlých stereotypů, se kterými přistupujeme k tomuto problému a výsledkem jsou řešení, která jsou buďto úplně nefunkční, nebo jen málo efektivní.

Na zahradě mám přece levanduli!

Tato slova jsem za svůj život slyšel velice často jako argument, že přece někdo na svém pozemku podporuje čmeláky. Nic proti levanduli, opravdu slouží jako potrava čmelákům, ale podívejte se někdy na nějaký trs a spočítejte kolik v průměru se na ni nachází čmeláků. Teď si vezměte, že rozvinuté hnízdo čmeláků má v této době klidně stovku, nebo dokonce několik set dělnic! Výsledkem je, že pár trsů levandule žádnou velkou pomocí není, v hladové krajině je to spíše jen taková poslední záchrana před smrtí.

Další věcí ke zvážení je, jak dlouho taková levandule kvete, řekněme že to může být okolo 2 týdnů. I kdyby to byly 4 týdny, hnízdo čmeláků potřebuje potravu minimálně 3-4 měsíce!

No a tady vzniká další problém a tím je potravní konkurence včely medonosné. Ač se v novinových titulcích často setkáváte s tím, že včely vymírají, skutečnost je taková, že v ČR máme opačný problém a to je převčelení. Optimální hustota včelstev pro běžnou krajinu jsou 3 včelstva na km², jaká je skutečnost ve vašem okolí se můžete podívat například zde. Realita je prakticky vždy vyšší. Často slýchám argument, že je včel málo, jelikož nejsou opylené ovocné stromy, množství včel v tomto nehraje roli, včely létají jen za teplého a slunečného počasí a když je blbé jaro, jako například letošní, tak včely vyletí za měsíc třeba jen 2-3x a stromy takto neopylí libovolný počet včelstev.

Jednoduchý příklad, vezměte si například při hustotě zavčelení 30 včelstev na km², letá z každého včelstva pro potravu zhruba 10 000 včel, to znamená, že tento 1 km² musí uživit 300 000 včel. V průměru to zanemná že 1 včela potřebuje potravu na 3,3 m². Pokud máme například pozemek 1000 m², měl by při takové hustotě v červenci uživit 300 včel. Pokud takový počet včel pozemek neuživí, nemůže uživit ani čmeláky, samotářské včely, motýly pestřenky a další opylovače, to je nutné si uvědomit.

Čmeláci sbírají ráno, včely odpoledne

Často slýcháme tento argument, proč si včely a čmeláci nekonkurují. Pravda je to jen částečná. Skutečně, především běžné druhy čmeláků začínají sběr brzy ráno dříve než vyletí včely. Pokud ale čmeláky sledujete, vidíte, že nosí více méně přes celý den. Navíc zdaleka ne všechny druhy se chovají takto a mnoho druhů létá v úplně jiné časy, například čmelák lesní, nebo skalní vylétává nejvíce ve stejný okamžik jako včely. Ke konkurování tedy skutečně dochází a čmeláci kvůli medové horečce lidí přilétají k poloprázdným květům. Výsledkem převčelení je to, že krajina tolik včelstev není mimo potravní optimum schopna uživit a tak musí včelaři přistupovat k masivnímu dokrmování, ostatní opylovači ale mají smůtu.

O včele medonosné se též můžeme dozvědět, že je florokonstantní a tedy že létá na jeden druh květu. Obvykle toho, který je v krajině nejhojnější, tím je v obydlených oblastech třeba levandule a tak můžete často pozorovat, že nakonec ji nejvíce navštěvují právě včely medonosné. To obecně platí i o dalších super medonosných rostlinách jako je třeba svazenka, nebo bělotrn, na tom každoročně pozoruji, že první dny po rozkvětu je obsypán čmeláky, ale poté jsou vystřídáni včelami a do odkvětu už jsou návštěvy čmeláky spíše vzácnotsí. Také svazenka, pokud kvete pár kvítků, je u čmeláků velmi oblíbená, jakmile je ale kvetoucí plocha větší, obsadí ji téměř kompletně včely. Smysl takových rostlin tak není v přímé podpoře čmeláků, ale stažení včel z ostatní potravy, která se tím čmelákům uvolní. V mnoha případech ale žádná další potrava prostě není.

Iluze kvetoucí zahrady

Často se setkávám s krásně kvetoucími zahradami, plných trvalkových a letničkových záhonů. Určitě je to lepší model, než anglický trávník s koniferami, ale skutečná pomoc opylovačům na takových plochách bývá často jen iluzí. To že rostlina kvete, neznamená automaticky, že poskytuje nektar a pyl. Bohužel šlechtitelská činnost má jiné priority, než produkci pylu a nektaru. Mnoho krásných květů je pro opylovače buď nedostupná, nebo vůbec neprodukuje nektar, respektive pyl. Dalším problémem je původ rostlin, drtivá většina okrasných rostlin je nepůvodní, pochází z jiných krajů a je tak evolučně spojena se svými opylovači v zemích svého původu. To sice automaticky neznamená, že naši opylovači ji nedokážou využít, ale v mnoha případech to tak skutečně bývá.

Kdysi jsem četl studii ve které bylo zmíněné, že dělnice čmeláka je schopna naučit se efektivně sklízet jen z 2-3 květů, žádné detaily tohoto poznatku uvedeny nebyly, nevím tedy zda jsou to 2-3 květy v jednom okamžiku a může se přeučit, nebo zda se jedná o typy květů a jsou schopni sklízet z více druhů rostlin s podobným květem. Logickou dedukcí ale dospějeme k závěru, že kvetoucí zahrádky, kde je většinou různé složení rostlin a jeden vydatnější druh se vyskytuje v určité oblasti jen v několika kusech, čmelákům to život určitě neusnadní. To podporuje i pozorování, že pokud se pro čmeláky výhodná rostlina na zahradě nachází jen v jednom nebo pár kusech, tak ji čmeláci nenavštěvují zdaleka tolik, jako když jich vysadíte třeba 10.

Dále z toho vyplývá další věc, pokud budete podporovat čmeláky rostlinou, která se běžně vyskytuje i v naší přírodě, tak je mnohem větší šance, že dělnice tento květ naleznou častěji, než když si koupíte cizokrajnou rostlinu. Navíc naše běžné kvetoucí rostliny, jako kostivaly, hluchavky, jeteloviny a vikve kvetou často opakovaně v průběhu roku a tak se s nimy dělnice mohou setkávat po řadu měsíců na rozdíl od okrasných rostlin, které kvetou třeba jen 1-3 týdny.

Jak vypadá ideální potravní podpora čmeláků?

Kromě výše jmenovaného je v kontextu se čmeláky, ale i jinými opylovači důležité pochopit ještě jednu věc. Činnost člověka se v krajině projevuje tak, že existuje vysoká hustota ovocných stromů a keřů kvetoucích na jaře, také díky vysokému procentu zalesnění existuje poměrně hojná jarní pastva v lesech. Bohužel stejné podpory u lidí jako stromy a keře se nedostává bylinnému patru, které přebírá štafetu v červnu a je klíčovým zdrojem potravy pro opylovače v létě. Díky tomuto jednoduchému faktu můžeme pozorovat, že nejlépe se daří nejranějším druhům čmelákům, zatímco ty pozdnější jsou na pokraji vyhynutí. Pokud tedy chceme poskytovat potravní podporu, dává smysl soustředit se především na rostliny kvetoucí od června do srpna.

Tento jednoduchý fakt prakticky z podpory eliminuje téměř všechny stromy a keře, ačkoliv je pár vyjímek, například lípy, katalpy a jerlíny. Není jisté jak velkou podporou mohou tyto stromy být konkrétně pro čmeláky, ale zcela jistě fungují jako magnety a stáhnou z ostatních zdrojů potravy včely.

Smysl má tedy především soustředit se na bylinné patro a je výhodou, pokud se jedná o rostliny u nás původní, které se po milióny let vyvíjely s našimy druhy opylovačů a jsou tedy sladěné s jejich potřebami. Navíc u takových rostlin je velká šance, že se budou hojněji vyskytovat v okolní krajině a budou poskytovat potravu po delší dobu, průběžně po celý rok. Je také dobré se zaměřovat na rostliny nešlechtěné, nebo jen minimálně, kde je jistota, že budou produkovat dost nektaru i pylu.

Co by nemělo chybět na vaší zahradě?

Rostlin, které navštěvují čmeláci bychom mohli nalézt možná i stovky, zdaleka ne všechny ale dokážou poskytnout hodnotnou potravu pro většinu druhů čmeláků. Navíc rok od roku se návštěvnost jednotlivých rostlin mění. Dal jsem dohromady seznam základních rostlin, které jsou dlouhodobě osvědčené a jejich pozitivní přínos je dostatečně potvrzený. Mnoho z těchto rostlin vám samo o sobě vyroste na zahradě, místo toho, abychom je likvidovali a na jejich místo kupovali a sázeli cizokrajné rostliny ze zahradnictví je prostě můžeme jen nechat růst.

1. Rostliny rumišť a okrajů cest

2. Luční rostliny

3. Okrasné rostliny do trvalkových záhonů

Další dvě rostliny bohužel v zahradnictví nekoupíte, ale zasadíte li je na okrasný záhon, budou vypadat, že tam patří.

4. Ovocné dřeviny