Loňská sezóna se vyznačovala velice vlhkým počasím (naštěstí pro hladiny podzemních vod). Na rozdíl od ostatních roků jsem zaznamenal v silných hnízdech extrémní kondenzaci vlhkosti. Ve čmelínech dokonce rostly houby. Ačkoliv je to pro chovatele děsivé, čmelákům to nijak výrazně nevadilo (tato hnízda vyprodukovala největší počet matek). Otestoval jsem ale poměrně jednoduchý způsob přídavného větrání ala „větrací nástavek“, díky kterému dochází ke „komínovému efektu“ a vnitřek úlu lze takovouto cestou přebytečné vlhkosti zbavit za pár dní větrání.
Výhodou tohoto větrání je, že nijak významně nemění těsnící schopnost úlu před průnikem parazitů, nevznikají nové spoje, kde se vystavujeme riziku nerovností a kroucení vlhkostí (a následně vzniku dodatečných škvír). Navíc se jedná pouze o úpravu existujícího dílku, potřebujeme jen vrták, uhelonovou a hliníkovou síťku. Mezi čmelíny stejného typu lze navíc díl prohodit a tak není třeba vyrábět větrací nástavek všude, pouze díl hodit zrovna tam, kde je třeba (silné hnízdo ve vrcholné fázi vývoje). Při tomto způsobu větrání je ovšem třeba nadzvednout vnější střechu. Tím ale vznikne netěsnost pouze k meziprostoru. Prostor se čmeláky je od něj oddělen a před případným průnikem škůdců stejně těsní. Navíc větrání stačí jen na pár dnů.
Návod na výrobu:
1) Vyvrtáme otvor do spodního dílu střechy
2) Zespodu připevníme hliníkovou mřížku, kterou čmeláci neprokoušou.
3) Seshora přilepíme čtvereček uhelonu 53S, jako bariéru proti škůdcům.
4) Odstraníme okénko z polykarbonátu a nasadíme vnitřní díl stříšky.
5) Vnější díl stříšky podložíme tak, aby stříška chránila před deštěm, ale aby po stranách proudil vzduch.
Jakmile je vnitřní prostor po několika dnech vyvětrán, stačí pouze vrátit polykarbonátové pozorovací okénko a odstranit podložení vnější stříšky.
Pingback: Modifikace našich čmelínů - Chov čmeláků %