Modifikace našich čmelínů

Začínají se množit dotazy na různé úpravy našich úlků pro různé účely jako například odvod vlhkosti, zateplení a podobně. Je třeba zmínit jednu věc, čmelíny prodáváme tak, jak je používáme a každý rok máme venku okolo 10, z velké většiny obsazených čmelínů. Tak jak jsou čmelíny vyrobeny, tak jsou i otestovány na odolnost k chladu, k teplu i k průniku parazitů, u čmelínů prodávaných od loňského června už máme v loňské sezóně otestováno, že nedocházelo k průniku zde velmi hojného škůdce – Melittobii. Také nedocházelo až na 1 výjimku ke ztrátám matek za chladného počasí a za celý loňský rok nebyly ani žádné problémy s vedrem, těch pár velmi teplých dnů stačilo na střechu hodit mokrý hadr, čmeláci za těchto opatření ani jednou nevětrali na klapce. Než se tedy pustíte do jakýchkoliv úprav fungujícího řešení doporučujeme nejdříve pečlivě pročíst tento článek.

Nyní tedy ke konkrétním modifikacím:

1) Polep stěn hliníkovou fólií s mirelonem

Tato modifikace je vhodná, dojde k mírnému zlepšení tepelně izolačních vlastností a fólie chrání dřevo před vnějšími vlivy.

2) Dodatečná izolace polystyrénem

Vkládat polystyrén dovnitř, nebo jím obkládat vnější stěny nedoporučujeme. Tepelně izolační vlastnosti úlu jsou už tak dobré, vzduchová mezera izoluje zhruba stejně jako polystyrén o tloušťce 1 cm a součet tloušťky dřevěných stěn je 3 – 3,6 cm. Tepelně izolační vlastnosti jsou tedy téměř identické jako u jednoduchého dřevěného úlu s 3 cm stěnami vyloženého 1 cm polystyrénem. Dodatečná izolace polystyrénem tedy nedává smysl. Pouze se tím připravíme, zvláště při vyložení vnitřních stěn, o prodyšnost dřeva, díky kterému dochází k odvodu vlhkosti z vnitřku a vytváříme dodatečný problém, který pak musíme řešit!

3) Větrací nástavek

Poslední dobou vzrůstá velmi obliba tzv. větracích nástavků. Dle mého názoru ovšem zcela zbytečně. Větrací nástavek sám o sobě je poměrně sofistikovaná záležitost, která vytváří nové spoje a zvyšuje riziko vzniku nových netěsností skrz které může do čmelínu vniknout škůdce. Bohatě stačí pokud se materiál použitý k výrobě nástavku jemně deformuje vlivem vlhkosti a vystavíte hnízdo útoku škůdců skrz nové skulinky (stačí i 0,3 mm škvíra a melittobie je uvnitř). Nahrazení současného systému těsnění těsnící páskou se nám navíc osvědčilo jako cesta pro průnik melittobie viz. bod 4.

Přitom benefit větracího nástavku zdaleka nestojí za jeho nevýhody. Co se týká například chlazení, nejedná se o univerzální řešení, pomáhá například pokud na úl svítí krátký čas slunce a odvádí pak teplejší vzduch z vnitřku, v tomto případě je ale efektivnější úl zastínit. Hlavním benefitem je odvod vlhkosti, ta ovšem čmelákům nijak zásadně neškodí (v loňské sezóně rostly ve čmelínech houby a na vývoj rodin čmeláků to vliv nemělo), jedná se tedy spíše o estetický dojem z hnízda pro chovatele, než nějaký významný benefit pro čmeláky.

Stejného efektu jako s větracím nástavcem lze dosáhnout poměrně jednoduchou modifikací u které nevniká riziko „nových spojů“ a je o dost snadnější k výrobě viz. náš článek zde.

4) Hadr pod střechu a těsnící pásky

Zabezpečení čmeláků v úlu spočívá v co možná nejlepším oddělení vnitřního prostoru od meziprostoru a vnějšího prostoru. Naprosto nedoporučuji jakkoliv měnit systém uzavírání, přidávat hadry, či dodatečné těsnící pásky. Porézní materiály jako jsou hadry či těsnící pásky vedou pach hnízda a melittobia je schopná se těmito měkkými materiály prokousat. V předloňské sezóně mám na svých úlech prokázané mnohačetné průniky jedinců melittobia skrz těsnící pásku. Proto novější verze čmelínu těsní tvrdými materiály – polykarbonátová destička přitlačená na hranu dřeva viz. schéma níže.

  1. Vnitřní prostor.
  2. Polykarbonátová destička – pozorovací okénko.
  3. Těsnění s funkcí přítlačnou, přitlačí pružnou polykarbonátovou destičku k hraně dřeva a vznikne tak spoj dvou tvrdých materiálů.
  4. Stříška vnitřního dílu.
  5. Meziprostor, který je oddělený jak od vnějšího tak od vnitřního prostředí.
  6. Těsnění, které odděluje meziprostor, hlavní funkcí je především chránit před průnikem vzduchu (průnik škůdců v této fázi není pro čmeláky kritický a tak lze těsnění použít).
  7. Vnější stříška.

5) Vytápění

Konstrukce čmelínu je pro instalaci dodatečného vytápění vhodná, jelikož ho lze instalovat do meziprostoru a vyhneme se tak rizikům instalace do prostoru se čmeláky. Slabší vytápění tak nejde plně do vnitřního prostoru a dřevo navíc teplo rozvádí rovnoměrně do celé konstrukce. Výsledkem jsou sice velké tepelné ztráty, ale zároveň nemůže dojít k přetopení za nižších teplot (pod 20°C), ani k vysušení vzduchu uvnitř. Použití topného kabelu o výkonu 15W zvedá vnitřní teplotu zhruba o 5-8°C. V případě, že se rozhodnete topení do meziprostoru instalovat, doporučujeme nejdříve zkusit testovací provoz bez čmeláků, abyste zjistili o kolik je vnitřní prostor vytápěný.

Je třeba ovšem zmínit, že benefit vytápění není tak velký jak se na první pohled zdá a jsou podstatně jednodušší způsoby, jak se s nepříznivým počasím vyrovnat (lépe funguje příkrm cukerným roztokem), viz. naše úvaha zde.

6) Větrací a lepové pasti

Lepové pasti jsou velice užitečné. Nejlepším způsobem instalace je prosté zakoupení 15 cm dlouhé instalatérské HT 50 trubky (T prvek, který máme na fotkách není nutný). Tu zasuneme do větracího otvoru a dovnitř dáme lepovou destičku, nebo cokoliv jiného vybaveného lepem a uzavřeme víčkem, které je součástí čmelínu pro zakrytí větracího otvoru.

Napsat komentář